Jindřich Černý

Jindřich Černý
Jindřich Černý
	spisovatel Jindřich Černý
Narození	6. dubna 1905 ; Mladá (nyní součást Milovic); Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. května 1960 (ve věku 55 let) ; Praha; Československo
Místo pohřbení	Krčský hřbitov
Pseudonym	Želivský, Jiří Červený, J. Č. Krušnohorský
Povolání	spisovatel a překladatel
Témata	poezie, literatura, překlady z lužické srbštiny, překlady z němčiny a překlady z esperanta
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Černý (6. dubna 1905 Mladá^[1] u Lysé nad Labem, nyní součást Milovic – 18. května 1960 Praha) byl český spisovatel (básník, prozaik, autor pohádek a loutkových her) a překladatel (z němčiny, lužické srbštiny a esperanta).

Život[editovat | editovat zdroj]

Jindřich Černý se sice narodil ve středních Čechách, ale za svůj rodný kraj už považoval Čechy severní. Když mu byly dva roky, bylo veškeré obyvatelstvo z jeho rodné vsi vysídleno kvůli vytvoření vojenského cvičiště. Rodina se přestěhovala do Drahůnek a později do Běhánek u Teplic, kde jeho otec pracoval jako truhlář. Po ukončení gymnázia v Duchcově pracoval od roku 1925 v továrně na dýmky v Teplicích. Roku 1926 začal pracoval v poštovních službách, a to zpočátku jako pomocný telegrafní dělník v Ústí nad Labem a od roku 1927 jako výpomocný poštovní úředník v Děčíně. Od roku 1931 působil v různých administrativních funkcích na hlavní poště v Praze. Koncem padesátých let musel odejít kvůli srdeční chorobě do invalidního důchodu.^[2]

Své básně začal knižně publikovat od roku 1934 (předtím ve studentských a v dalších časopisech, např. v duchcovském Krušnohorském obzoru). Ve čtyřicátých letech se věnoval především próze a ke konci života tvorbě pro děti. Jeho poezie je námětově velmi bohatá (sociální a národnostní tragika, milostné a venkovské motivy). Významná je i jeho činnost osvětová a spolková (působil ve Společnosti přátel Lužice, pro Český rozhlas připravoval pořady o Lužici, pracoval v esperantském hnutí a také v Církvi československé.^[2]

Spolupracoval i s Lužickosrbským kroužkem na 91. osmileté střední škole v Praze-Nuslích (tehdy Praha XIV. nám. Československých legionářů, dnes Praha 4, Táborská ul.). Zemřel v roce 1960 a byl pohřben na Nuselském hřbitově v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

Boží muka (1934), lyrika,
Rudých vůní bílé květy (1937), intimní lyrika,
Slunce a sníh (1941),
Přes plot za větrem (1941),
Jitra nad stezkou (rukopis).

Próza[editovat | editovat zdroj]

Na režné niti (1943), sbírka povídek,
Čtvrtá silnice (1944, román, přepracované vydání roku 1947 s názvem Přelomy (pod pseudonymem J. Čerň), tragický příběh z hornického prostředí na Kladensku,
Ve stínu komínů (1945), sbírka povídek,
Český věnec Lužici 1946, sborník.

Pro děti[editovat | editovat zdroj]

Když se večer stmívá (1944), pohádky,
Pohádky pražského strýčka (1949),
Kocour a kuchař (1955), divadelní hra pro děti,
Pecivál (1956), divadelní hra pro děti,
Začarovaný princ (1959), divadelní hra pro děti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Milovice
↑ ^a ^b Lexikon české literatury 1, A–G, Academia, Praha 1985, s. 452–453

Literatura[editovat | editovat zdroj]

VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 36.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Černý na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Černý
Jindřich Černý v informačním systému abART
Medailon Jindřicha Černého – Knihovna Teplice

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnosti Milovice

[LCL-2] Lexikon české literatury 1, A–G, Academia, Praha 1985, s. 452–453

[1]

[2]